„Jestliže něco vidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam je. A jestliže něco nevidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam není; je to jen otázka toho, co zaznamenají tvé smysly.“ Slavný humorista Douglas Adams ve své knize Převážně neškodná neměl jistě na mysli...
»Vrabec kosmopolita: 3. Pád?Živa 2020, 68(3): 152–1573. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Vrabec kosmopolita: 2. EvoluceŽiva 2020, 68(2): 99–1042. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–461. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Lov kýchajících demokratůVesmír 2019, 98(2): 62, 94–98„Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů od začátku do konce, z bezprostřední blízkosti a s rozsáhlým komparsem dalších druhů – to je bez nadsázky životní zážitek.“ Ostatně se podívejte na galerii „O život“ v sekci Foto.
»O životVesmír 2019, 98(2): 62„Je 22. března 2018, krátce po poledni a v rezervaci Moremi na severu Botswany se schyluje k běžné události, s níž jsme však my, „zberánkovatělí“ Evropané, dávno ztratili přímou zkušenost…“
»Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?
»Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“
»Proč mají tropičtí ptáci menší snůškyVesmír 2017, 96(3): 125... Celkový počet sledovaných hnízd na třech výzkumných lokalitách pak bere dech: 20 378 v Arizoně, 4284 ve Venezuele a 4318 na Borneu...
»Nápadný půvab mortality: proč jsou tropičtí ptáci línými rodiči?Vesmír 2016, 95(7-8): 452–454Proč tropičtí pěvci – na rozdíl od svých příbuzných v mírném pásu – kladou méně vajec? A proč jsou v péči o svá mláďata ledabylejší?
»Cesta do města: proč a jak se ptáci stěhují k lidemVesmír 2015, 94(7-8): 414–422„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“
»Opeřený průšvih. Víme vůbec něco o ptačí ekologii obecně?Vesmír 2006, 85(8): 462–472Proč naprostá většina ptáků žije úplně jinak než bychom čekali podle těch „našich“? Rychlokurz ptačí ekologie v globálním měřítku.
»Příživníci, nebo pomocníci? Jak predátoři a paraziti zvyšují reprodukční úspěch svých obětíVesmír 2002, 81(2): 92–93„Rozumná kořist by se na svého predátora měla někdy těšit a hostitel, který není úplně hloupý, by měl svého milého parazita občas přivítat s otevřenou náručí (nebo přinejmenším hnízdem).“
»Mafiánské kukačky a tyranští mravenciVesmír 2001, 80(9): 488–490Kukačky nutí hostitele vychovávat parazitická mláďata - bizarní, ale pravdivé. Článek v čtené podobě viz Média → Rozhlas → Mafiánské kukačky
»