Články

„Pot ze mě jen crčel, hledáček se mlžil a budníček hbitě sbíral drobné hmyzáky, zatímco v koruně stejného stromu se mrcasili zoborožci a myšáci exotických vzezření…“

1. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“

Společný článek se zpěvákem, ilustrátorem a vážkařem Danem Bártou - s kým jiným psát text s takovým názvem? 😉

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“

„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“

Proč naprostá většina ptáků žije úplně jinak než bychom čekali podle těch „našich“? Rychlokurz ptačí ekologie v globálním měřítku.