Ptáčkaři a ornitologové

5. 12. 2019

Může pouhé připomenutí toho, co znamená dávno zavedený význam slova, vznítit vášnivou debatu?

Může. A to je dobře: pokud to má praktické důsledky, je připomínat a debatovat potřeba.

Takové debaty bývají někdy zcela kuriózní. Třeba legendární diskuze na stránkách časopisu Vesmír – ona debata s oponenty, kteří se podivovali „Co je ta teorie sobeckých genů za nepodloženou novotu?!“ Zavile se hádalo koncem 90. let. Tedy 20 let poté, co byla teorie sobeckých genů zavedená ve všech – seriózních, zahraničních – učebnicích...

Že některá kontroverzní témata nestárnou, však nakonec nevadí. Debaty totiž dávají příležitost pro osvětu.

Třeba tehdy, když laická veřejnost chybně používá termíny, přestože jejich dávno zavedené významy by si mohla najít dokonce i na Wikipedii...

Nejde „o pouhé slovíčkaření“. Nepochopení významu slov má totiž praktické následky, např. pro smysluplnost výzkumu či jeho aplikaci do ochranářské praxe. Třeba když přehlédneme, že ptáčkaři a ornitologové mají jiné motivace, možnosti, omezení i výstupy svých aktivit – a právě pro tyto rozdíly je jejich spolupráce tak přínosná pro poznání a ochranu ptactva:

Grim T. 2011: Birder & birdwatcher – ptáčkař, či ornitolog? Vesmír 90(4): 236–239.

Grim T. 2011: Ptáčkaři a ornitologové jsou dvě odlišné skupiny, které mají spolupracovat. Vesmír 90(7-8): 382.

Grim T. 2011: Amatérská a profesionální ornitologie. Ornitolog nemusí „poznat ptáky“. Ptačí svět 18(1): 20–22.

Grim T. 2011: Ornitologie: věda pro každého? (zvaný komentář) Tichodroma 23: 115–125.

Trnka A. & Grim T. (eds.) 2014: Ornitologická príručka. Slovenská ornitologická spoločnosť/BirdLife Slovensko, Bratislava. 300 s.