Série dokumentující první městská hnízdění výrečka malého v ČR získala v soutěži Czech Nature Photo (2022) „Speciální cenu Czech Photo za mimořádný projekt“. Ta byla v historii soutěže udělena teprve podruhé.
Napínavý příběh najdete i ve formátu „příběh fotografie“ na webu CPC.
Příběh fotografické série
Noční „ptačí detektivka“
1. hnízdění výrečků malých v městském prostředí u nás, a hned dvou párů, se přetavilo v českou zoologickou senzaci roku 2021. Jde totiž o teprve druhé doložené hnízdění této megasympatické mikrosovičky za posledních 200 let, co se k nám výrečci prokazatelně zatoulávají. A první, kdy bylo veřejnosti umožněno ho sledovat doslova v přímém přenosu. Není tedy divu, že se přijely podívat stovky zájemců z celé republiky, od Aše po Opavu – víc než na jakéhokoli vzácného zatoulance či hnízdiče v historii české zoologie. Bez zapojení veřejnosti by nakonec obě hnízdění unikla pozornosti...
Noční duch
Tři vteřiny expozice, potřebné k pořízení záběru před půlnocí a bez blesku, tento výreček malý doslova ustál. Jeden z výsledků několikaměsíční honby za „nočními duchy“.
První důkaz
Prokázat první městské hnízdění výrečka u nás však od prvního dubnového foto-důkazu trvalo přesně čtvrt roku. Až při pohledu na náhledovou obrazovku fotoaparátu jsem 18. dubna 2021 uvěřil, že zprávy o údajném volajícím výrečkovi (kterého ale nikdo nevyfotil ani neviděl) poblíž budovy ZŠ Stupkova nejsou jen fámy založené na záměně s podobnými městskými zvuky. ISO 102 400, přisvíceno čelovkou.
Zvětšenina?
Že by filmové políčko z artové legendy – filmu Zvětšenina (1966) režiséra Michelangela Antonioniho? Nikoliv! Olomoucká noc a v ní další výreček – přesně 20 m vysoko, na budově hotelu Flora. Citlivost na extrémní hodnotě 1 155 072 ISO. A první náznak hnízdění olomouckých výrečků: samice kutí v dutině, zatímco samec v tu chvíli sedí a píská na opačné straně budovy.
Hnízdění, které málem uniklo pozornosti
„Samec, kterého jsem vyfotil v dubnu, se nespároval; takže se můžeme soustředit jen na druhou lokalitu na hotelu Flora, kde výrečci asi hnízdí.“ Jenže pak se ukázalo, že „nespárovaný“ samec nosí do dutiny na ZŠ krmení! V tomto případě nočního motýla, osenici šťovíkovou. Jídelníček doplnily kobylky a drobní hlodavci. Jediná noc za celou sezónu, kdy jsem použil k dokumentaci blesk.
První měšťák
Konečný důkaz, že sovičky skutečně zplodily první výrečky „měšťáky,“ na sebe nechal čekat až do 23. července. Dutina na ZŠ Stupkova byla naštěstí jen 12 m vysoko, poblíž pouličního osvětlení. Na rozdíl od druhého hnízdění – na hotelu Flora – šlo toto hnízdo v noci jakžtakž sledovat.
Úspěch
První mládě městského výrečka prokazatelně a úspěšně vyvedené v Česku. Po změření a okroužkování bylo vypuštěno na svobodu, kde o něj dál pečovali jeho rodiče.
Ekosystémový inženýr
Zatímco pozorujeme výrečky na jejich deništi (místě denního odpočinku), které se pomalu překlápí v nocoviště, vracíme se, nejdřív jen akusticky, ještě před začátek celého příběhu. Do zateplovacího pláště školní budovy totiž právě tesá další „byt“ žluna zelená. Její peří jako důkaz jsme našli i při kontrole druhé dutiny, na hotelu Flora – díky ochotnému hasičskému sboru a jeho cvičnému výjezdu s vysokozdvižnou plošinou.
Kolik pozorných očí ale sleduje nás?
Na tomto výřezu vám mladý výreček neunikne, ale to byste na místě řekli jen těžko: když jsem ho konečně vykoukal, sklonil jsem se k fotobatohu… a mohl jsem začít hledat znovu.
Neviditelní
Výrečkovi deňujícímu na borovici nějakých sedm metrů od silnice u hotelu Flora nijak nevadil ani hlučný koncert, ohňostroj a mezinárodní cyklistický závod přímo „pod zobákem“ – ze svého posedu se ani nehnul. Proč také, vždyť je neviditelný. Právě proto i přes bezprecedentní zapojení veřejnosti do sledování výrečků obě první městská hnízdění málem unikla pozornosti – tento záběr ilustrující „nápadnost“ výrečků výmluvně napovídá proč...