Názory na úroveň kvalifikačních prací, výuky a školství v ČR 
  (příloha k rozhovoru Soumrak českého školství?)

Home

 

 

 

V rozhovoru pro časopis Téma (Vrtišková Nejezchlebová L. 2017: Volný jako pták. Téma 3[29]: 34–41) dostalo české školství jen omezený prostor, zvlášť když vezmeme v úvahu, že se téma vzdělávání a školství týká úplně každého občana ČR. Proto vznikl nový doplňující rozhovor (Vrtišková Nejezchlebová L. 2018: Soumrak českého školství? Vesmír on-line).

Po zveřejnění rozhovoru v Téma zazněla ve spontánních debatách s kolegy řada názorů, u nichž by bylo škoda, aby všechny skončily v šuplíku (vzhledem k jejich množství a opakujícím se postřehům následuje alespoň jejich výběr). Od několika dalších kolegů jsem si citovatelné vyjádření vyžádal. Názory se týkají témat obecných (úroveň studentů, diplomových prací, školství) i konkrétních (posouzení prací, jejichž obhajobám jsem byl přítomen, a které mě přiměly k podání stížnosti na některé pracovníky PřF UP a k následnému rozhodnutí odejít z PřF UP). Názory cituji (a ty delší jsem krátil) se svolením autorů.

Děkuji všem, kdo se byli ochotní podělit o svoje zkušenosti a názory.

Tomáš Grim (tg.cuckoo@gmail.com)

Pozn.: přílohy k rozhovoru (diskutované diplomové práce a posudky) najdete zde

 

prof. Vítězslav Bičík (katedra zoologie, PřF UP Olomouc)

„Pokud jde o úroveň našich studentů, často se lidé ptají, proč klesá jejich úroveň. To se netýká jen vysokoškoláků, ale i nižších stupňů. Ale na těch nezřídka učí i naši absolventi pedagogického směru. Protože již řadu let vedu Závěrečný biologický seminář v 5. ročníku učitelského studia, mám přehled, co studenti půl roku před státnicemi znají. I mezi nimi se najdou výborní budoucí absolventi, ale na druhé straně jsou i takoví, kteří absolvovali bakalářské studium na jiné univerzitě a byli přijati do navazujícího studia na PřF UP. A to, světe div se, vystudovali třeba jen geologii či geografii s ochranou přírody a byli přijati u nás na dvojkombinaci s biologií. Odpadly jim tak všechny systémy, mnoho dalších předmětů i řada exkurzí. A pak už v navazujícím studiu prokličkují ke státnicím. Kdysi bylo možno přestupovat jen ze stejného oboru či kombinace na stejný (-ou). A pokud v přecházejícím studiu nebyl nějaký předmět absolvován, předepisovala se diferenční zkouška. Dnes se vesele zneužívá toho, že bakalář(-ka) může v navazující studiu studovat příbuzný obor, který často příbuzným není. I v pátém ročníku jsem se setkal s případem, kdy studentka ve své seminární práci položila otázku, proč učíme evoluční biologii, když přeci všechno stvořil Hospodin, který také všechno řídí. Tuto seminární práci mám uloženou. Mohl bych pokračovat dál a dál.“

 

doc. Pavel Drozd (Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta OU)

„S didaktickými DP tohoto typu jsem se u nás také setkával, ale doufám, že jejich éra končí, protože začínají být v současné době ostře kritizovány. Zejména zveřejňování prací v elektronické formě vytváří tlak na kvalitu výstupů. Tištěná práce založená někde v univerzitní knihovně snadno se ztratí, ale horší je to u elektronických zdrojů. Zásadním problémem je fakt, že se často zanedbávají obecné znalosti o metodologii výzkumu a zpracování dat. Ačkoliv žijeme ve světě informací, připadá mi to, že se mnozí budoucí absolventi učitelství zajímají spíše o čistou reprodukci učiva v osnovách, než umění interpretace moderních poznatků (větu „toto ale v učebnicích není, tak proč se to učíme“ jsem od studentů slýchal mnohokrát, stejně jako větu „já budu učitel, já toto potřebovat nebudu“). Didaktika je z převážné části experimentální vědou a tady studentka jednoznačně prováděla experiment (i když popis "Studentka se pokusila aplikovat metodu použitou v jednorázovém populárně vzdělávacím projektu do podmínek výuky základního a středního školství" je naprosto chybný, protože cíl nesmí být "pokusit se aplikovat" a v podstatě by zde mělo být hodnocení jejího pokusu aplikovat metodu). Sama školitelka uznává, že studentka vyhodnocení nezvládla a to je dost zásadní. Je mi ale jasné, že to projde. V naší době proniká formalismus na nejvyšší stupeň hodnotového žebříčku i v akademickém světě (o tom by mohl mluvit každý, kdo kdy řešil evropský grant). Na druhou stranu není divu, že se akademici opírají o formální plnění úkolů, když se začínají objevovat případy studentů, kteří si místo intenzivního studia zaplatí právníka, aby prověřil postup pedagoga při hodnocení. Mnohem více mě ale zaráží, i když k tomu ten tvůj dopis nesměřuje, že v kontrastu k tomu výstup, který je možný zařadit do institucionálního financování není považovaný za adekvátní, protože není formálně správný. Dle definice: "Účelem diplomové práce je prokázat, že student je schopen samostatně tvůrčím způsobem zpracovat odborné téma." Zajímalo by mě, jestli se tím pádem jedná o mnohem horší zpracování odborného tématu, než v případě studentky.“

[...]

[reakce na doplňující informaci, že hlavní problém s obhajobou první verze práce mého studenta byl, že na MS v diplomce bylo více autorů a "příspěvek studenta byl nejasný"]

„Příspěvek studenta je vždy nejasný. Školitel často diplomku upravuje na konzultacích tak, že to nakonec píše za studenta. Když poděkuje za statistické analýzy svému školiteli (např. mě), tak je příspěvek studenta vyřešen? No, o tomto by se měla vést debata. Do jaké míry je průkazný příspěvek studenta na práci – u té slečny je jasný – zmastila si to sama, u té tvé – asi jsi pomáhal s manuskriptem, stejně tak to komentovala redakční rada, ale pořád jsme u stejné otázky – zda "je student schopen samostatně tvůrčím způsobem zpracovat odborné téma" – dle mého názoru tvůj student vykazuje mnohem větší předpoklady předkládat v budoucnu kvalitní výsledky (byť by nebyl na publikaci jediný autor) než daná studentka. Dle mého názoru, pokud bych jako člen komise měl hodnotit obě práce, pak práce studentky vykazuje velmi nízkou odbornou erudici (to připouští i školitel), u té tvé práce bych si rýpnul do přínosu autora, ale prověřil bych oba autory, zda znají citovanou literaturu a problematiku (jestli např. mohou uvést dobré časopisy, ve kterých se práce tohoto typu publikují, známé světové odborníky na problematiku atp.). Podle toho bych potom posoudil míru originality a přínosu. Toto koneckonců vždy dělám.“

[...]

[reakce na doplňující informaci, že obě diskutované práce byly předloženy na PřF, nikoli na PdF]

„Myslel jsem fakt, že se jedná o diplomky na PdF, ne na PřF, tam jsem to moc nečekal vzhledem k tomu, jakých dosahuje PřF kvalit v hodnocení vědy na UPOL. [...] chci otevřít diskuzi na PřF, zda nepodporovat právě DP formou článků (prvoautorských, případně i jiných). Výhodou je, že vznikne výstup VaV, který je zařaditelný do hodnocení institucí a může zároveň navyšovat finance pro fakultu. Z klasické diplomky toho moc není a pokud student končí, tak se často školitel už k jejímu publikování nedostane (nanejvýš použije nějaká data).“

[...]

[k rozhovoru v časopise Téma]

„Je to originální a kvalitní text. Řekl jsi to bez obalu a nedivil bych se, kdyby rozšíření tohoto tématu nějakého novináře zaujalo.“

 

doc. Marek Eliáš (vedoucí Life Science Research Centre, PřF OU, Ostrava)

diplomka slečny Hýžové je podle všeho typická sračkoidní nic nového nepřinášející slátanina, jakých se v rámci didaktických oborů vytvářejí v ČR každý rok mraky. S tímhle se prakticky nedá bojovat, je to svébytná "kultura" lidi, kteří vědu dělat neumějí a nechtějí, ovšem jsou už ve společnosti a institucích natolik zabydlení, že si svoje standardy vždycky obhájí. Osobně jsem rezignoval na to se v boji proti tomuhle světu angažovat.

[...]

práce Tvého studenta z mého pohledu formálně zcela vyhovuje. Mimochodem, vybavuje se mi, ze na Jihočeské univerzitě lze jako diplomku obhájit článek, dokonce snad i bez speciálního úvodu (tohle ale nevím jisté), přinejmenším tomu tak bylo a zaváděli to jako jeden z příznaku progresivnosti jejich mladé fakulty.“

 

assist. prof. Daniel Hanley (Long Island University, USA, původní školitel K. Gerna)

„Depending on the intricacies of the analysis, the supervisor may take the lion's share. Karel however, did learn about binomial GLMs and should be able to defend the analyses. He isn't becoming a statistician. What is important is that he can practice science at the level of a masters student.“

 

prof. Mark E. Hauber (University of Illinois, spoluautor rukopisu v DP K. Gerna)

„Science is a collaborative enterprise. A master's thesis is the product of this. There's no specific requirement of what constitutes a thesis other than a solid scientific work product. What is needed is that the student feels ownership, clearly understands, and can present successfully about all aspects of the research. But they didn't have to do it all on their own.“

 

Jiří Hrubý (překladatel, na nějž jsem odkazoval v rozhovoru pro Téma)

„Tvou velkou skepsi ze studentů a systému poznává i moje žena, která totéž zažívá v humanitním oboru... A i já mám pocit, že mě školy naučily jen číst, psát a počítat.

[...]

tepeš do toho, jak můžeš..., to je jistě dobře... Třeba se někdo chytne za nos...“

 

prof. Milan Chytrý (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU, Brno)

„na Ústavu botaniky a zoologie PřF MU lze jako diplomovou práci předkládat rukopis článku opatřený úvodem, který napsal sám student a článek je v něm zasazen do širšího kontextu. Formálně je však článek vždy přílohou práce, nikoliv vlastní diplomovou prací. Pokud má článek i jiné autory kromě studenta, musí být v úvodu jasně vymezen studentův podíl na práci, a student musí u obhajoby prokázat, že dobře rozumí i těm částem článku, které nejsou výsledkem jeho vlastní práce. V úvodu Gernovy práce mi citelně chybí vymezení jeho vlastního podílu a Diskuse, která by předložený článek zasadila do širšího kontextu, než je možné prezentovat v článku, který je nutně omezený rozsahem. Textová část této práce mi z tohoto hlediska připadá neúplná a nedostatečná pro její celkové posouzení. V takovém případě bych u obhajoby kladl otázky tak, aby mě student přesvědčil, že obsahu článku a významu zjištění v článku uvedeném rozumí. Také bych jej požádal o podrobné vymezení vlastního podílu. Protože jsem u obhajoby nebyl, nedokážu posoudit objektivnost zvoleného hodnocení.“

 

Kolega, který si nepřál být jmenován:

„Sám jsem nedávno odešel z celého úvazku z jedné lokální univerzity, kde jsem zvažoval habilitovaní. A nechal si jen miniúvazek na větší univerzitě pro radost. Učit na PdF lokální univerzity bylo opravdu velmi náročné – a to sem dost „jímavý“ učitel, co to věřím po letech fakt umí. Na mnoha katedrách tam brali 70 uchazečů, ale přihlašovalo se 25... čili tomu odpovídal i standard. A člověka po čase přestane bavit učit dva lidi ze třiceti a mít tolik předmětů jako na střední škole. Kvalita výuky, diplomek i výzkumu žalostná. Čest výjimkám, které také existovaly, ale velmi vzácně, chce se mi říct navzdory všemu.“

 

Kolegyně, která si nepřála být jmenována:

„Tak jsem ty materiály k obhajobám proklikala, v prvé řadě obdivuji, kolik sis s tím dal práce Ty, pak se není čemu divit, že toho máš moc, jsi ve stresu a všechno Tě sere. Nicméně, mi přijde značně fascinující, že sama dr. Fellnerová píše, že výsledky jsou špatně zpracované a přitom je hodnotí A, od toho je snad vedoucí, aby už při psaní práce řekl studentovi, že má ty výsledky předělat (nebo jsem možná já moc pečlivá a hodná na své studenty). Jinak ráda bych věřila, že tomu tak není, ale obávám se, že kdybys pohledal a přečetl pár diplomek z jiných fakult, našel bys spoustu ještě horších paskvilů, takže to nedělej, jinak Tě trefí šlak. Celkově mě fascinuje, o čem ta práce je. A co jako mají říkat ty grafy? Co se posudku dr. Matysiokové týká, OK, ten manuskript mohl být zapracovaný do textu. Na naší fakultě už nám nechtějí ve formě přiložených článků pouštět ani disertačku (ne, nedělám si legraci). Vedení nedávno přišlo s tím, že máme disertačku zpracovat jako diplomovou práci, tedy všechny výsledky hezky rozepsat, žádné přikládání článků. Po pár jednáních se ale domluvili, že si můžeme vybrat, buď to celé zpracovat česky jako diplomku, nebo celé anglicky s přiloženými články. A nevím, jak to probíhá na zoologii, jak tam dr. Matysioková píše, že statistiku dělal celou někdo jiný, data sebral někdo jiný a podobně, ale u nás by v tom případě mohlo diplomku napsat jen velmi málo lidí. Statistiku nám dělá statistička (to co s těmi daty dělá, by nikdo sám nezvládl, od toho ji máme a studovala na to), sebrat vzorky a všechna data, to taky neudělá jeden člověk (když potřebuješ získat data pacientů, musíš být doktor, aby ses dostal do nemocničního systému a rozuměl lékařským zprávám) atd. Student udělá manuální práci, zpracování vzorků, optimalizaci PCR, vyhodnocení, ale zbytek už má na starosti statistička. A nakonec, když už si nějaký magisterský student zasloužil být vůbec napsaný na článku, tak toho asi udělal sakra hodně, jinak by se na něj každý vykašlal. Jsem se u toho akorát naštvala.“

 

Mgr. Jan Kollár (katedra botaniky, PřF UP, Olomouc)

„S hlavní myšlenkou (tj. quality over quantity, nevydávat didaktické práce za práce "na úrovni současné vědy" atd.) se plně ztotožňuji a opět je dobře, že na to poukazuješ a máš za to můj respekt!

[...]

Kéž tím přispěješ k rozbití téhle quantity first zrůdnosti. S tím držím palce!

[...]

něco se s tím časem bude muset dělat tak jako tak (ač teďka po volbách, kdo ví jak to bude v české vědě a školství vypadat). Doufám, že tvůj článek to alespoň trochu urychlí.“

 

prof. Julius Lukeš (vedoucí katedry molekulární biologie, PřF JČU, České Budějovice)

„vesměs s Tebou souhlasím; já se tomu snažím čelit udržováním vysokých standardů ve své laborce a všude tam, kde to mohu ovlivnit a když jich naši studenti nedosahují, orientuji se na zahraniční. A říkám jim hned při úvodní přednášce v prváku - pokud nemáte zájem, obejdeme se bez vás. Mladých lidi dychtivých po poznaní je ve světě stále dost.

[...]

Moje strategie je brát motivované lidi, ty "s jiskrou v oku" dle filozofie - "hodně dáváme, ale také hodně chceme". Ted je mezi mladými dost běžný trochu jiny přístup - "málo dáváme, ale hodně chceme". Proto se moje laborka "odčeskuje", pomalu z ni mizí čeští studenti, což mne mrzí, protože to v dlouhodobém horizontu je špatné.“

 

prof. Miloš Macholán (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU, Brno)

„důkladná a fundovaná diskuse na toto téma je víc než žádoucí, i s vědomím, že každá fakulta/katedra/oborová rada si pravidla stejně nastaví podle svého.

[...]

nemůžu spekulovat, co by bylo, kdyby..., rozhodně jsem ale přesvědčen, že ta diplomka by u nás prošla naprosto bez problémů (nebo možná s drobnými problémy, to by skutečně záleželo na oponentovi a komisařích, znám u nás pár šťouralů, kteří se při těchto příležitostech rádi ukážou). Dovedu si představit, že se použitý formát i některé části práce oponentovi/oponentce prostě nezamlouvají, co ale nechápu, proč to paní oponentka takhle sestřelila. S tímhle se člověk občas setká u mladých ambiciózních oponentů, kteří se snaží ukázat a při tom to trochu "přestřelí".“

 

prof. František Marec (ředitel Entomologického ústavu AV ČR, České Budějovice)

„předložení rukopisu publikace jako součásti práce je [na PřF JU] zcela legální. Čili u nás v ČB by tvůj student rozhodně práci úspěšně obhájil a velmi pravděpodobně, v závislosti na způsobu prezentace, i s velmi dobrým až vynikajícím ohodnocením. Pokud bych já, kdybych byl oponent, něco vytknul, tak kapitolu "Výsledky" bych raději viděl jako "Souhrn výsledků" s odkazem na rukopis a na konci této kapitoly mi chybí něco jako "zobecňující závěr" nebo "návrh hypotézy", co zjištěná fakta znamenají pro hnízdní ekologii parazitovaných ptáků a co pro parazitující druh. K té druhé prací (diplomka Veroniky Hýžové): sorry, to jsem nebyl schopen dočíst; vydržel jsem do strany 14 a narazil na frázi "Akce. Časově omezená událost trvající bez přerušení několik hodin až tři týdny." To mi stačilo, číst takové blábolení o ničem, na to fakt nemám čas :), dál už jsem jen listoval. Ještě jsem koukl na výsledky a absenci statistiky. Dojem z této práce - spíš slohové cvičení a popis činností než odborný text a výzkum - nepochopil jsem, co bylo vlastně zkoumáno a proč.

[...]

moje nespokojenost s poklesem kvality a zájmu studentů při neustálém tlaku a snaze o zvýšení kvality výuky

[...]

Tvůj "kukaččí článek" jsem zhltal celý - je FASCINUJÍCÍ - a bohužel, názory na naše školství na jeho konci pravdivé.

[...]

mám silný dojem, že české univerzity zaměnily koncepci výuky a výzkumu za honbu za RIVovými body a v tomto duchu vychovávají příští generace badatelů.

[...]

s tvými názory se téměř zcela ztotožňuji - jinými slovy řečeno, tvůj text je plný obecných a pravdivých principů, na kterých by měla VŠ výuka a výzkum stát.

[...]

To vyjádření vědecké rady a děkana, jak jsi mi je tlumočil, je teda úplně "klasicky zametací pod koberec". Ano, to lze brát jako "šach mat", ale šlo by to použít i pro stížnost k vyšší instanci, ale otázka je, k jaké - rektorovi?“

 

Mgr. Monika Mazalová (Katedra ekologie a životního prostředí, PřF UP, Olomouc)

tu druhou diplomku jsem morálně nezvládla dočíst. Plně chápu, že nesouhlasíš s obhajobou něčeho takového, naprosto se ztotožňuji se vším, co v komentářích k té práci píšeš. Na druhé straně mi ale docela jasně zaznívá z toho, co mají na webovkách botaniky o tom, jak má vypadat DP, nadto studenta učitelského oboru, že diplomka Tvého studenta v té formě, jak ji odevzdal, stanovená kritéria (a teď nechci diskutovat o jejich smysluplnosti a vhodnosti!) nesplňuje.

[...]

není sporu o tom, že Tebou vedená práce má hlavu a patu a je odborně na úrovni...což ta druhá nesplňuje ani náhodou. Je ostuda, že prošla (ta druhá)! Jen mám za to, že pokud jsou jednou stanovena nějaká pravidla, měli by je dodržovat všichni.

[...]

abych řekla pravdu, šokoval mě jak ten text druhé DP, tak posudky vedoucí i oponenta, co jsi poslal.“

 

prof. Vojtěch Novotný (katedra zoologie, PřF JČU, České Budějovice)

„Nestěžuji si na to, že studenti jsou stále horší, neboť podobné stížnosti vznášejí starší generace nepřetržitě již minimálně od starověku, takže jde o problém spíš té starší generace než mládeže. Je ovšem třeba mezi generacemi srovnávat srovnatelné, tedy řekněme horních 5% těch nejvzdělanějších. Takovou skupinou byli dříve maturanti, posléze absolventi univerzit a nyní, kdy je na nějakou univerzitu přijat každý, kdo se dokáže podepsat a najíst příborem, jde o absolventy doktorského studia. Česko je naštěstí otevřené světu a naši studenti z toho profitují, neboť mohou volně odejít na zahraniční univerzity podle svého výběru, ale jsou tím také znevýhodněni, neboť o svá místa v doktorských programech musejí bojovat se zájemci ze zahraničí. Na mém oddělení ekologie máme 24 doktorandů, z nich je 8 českých a ostatní se rekrutují z devíti zemí. Tak jako v jiných oborech, globalizace odměňuje ty nejlepší a znevýhodňuje ty horší, což je zcela v pořádku, neboť to zlepšuje celkovou úroveň studia a výzkumu – naši doktorandi se i díky mezinárodní konkurenci rok od roku lepší.“

 

prof. Adam Petrusek (proděkan pro vědu, PřF UK, Praha)

„Moc nechápu, proč oponentka takhle ryla do výsledného tvaru DP a proč schválně ignorovala celý obsah rukopisu. Na PřF v Českých Budějovicích je tento formát standardním tvarem, jak se magisterské práce odevzdávají. Asi by bylo bývalo lepší doložit rukopis v ranější formě, jak ho student vytvořil (to je myslím v Budějovicích běžné, bývá z těch diplomek vidět, ze to ještě není dotažené), ale chápu, ze k tomu z tvé strany nebyl zásadní důvod.

[...]

Ta didaktická práce, kterou tak haníš, samozřejmě je v částech označených výsledky a diskuse velmi bídná (a je smutné, ze v takové podobě to jakýkoli školitel pustí k obhajobě), ale myslím, ze intenzivním rytím do drobných formálních nedostatků jsi zbytečně „vystřílel munici“ – tím se kritika skutečně vážných problémů (způsob „zpracování“ dat, zcela povrchní diskuse) zbytečně naředila

[...]

Ačkoli mi přijde děsivé, ze tohle projde přes nějakého školitele, o didakticky pojatou práci, jak jsou řešeny na českých univerzitách, se bezesporu jedná a dostat to do obhajitelné podoby (neříkám, že za A, ale akceptovatelné jako závěrečná práce učitelského studia) by ani z mého celkem náročného pohledu nedalo příliš mnoho práce.

[...]

Pokud komise nedojde k závěru, ze nedostatky jsou tak vážné, aby znemožnily úspěšnou obhajobu, tak projde i slabá práce a zpětně už se to těžko změní (pokud by se třeba jednoznačně nedoložilo, ze se jednalo o plagiát, byl předán úplatek či něco podobně křiklavého). V případě neúspěchu tvého studenta je to složitější, posudek je samozřejmě problematický a není jasné, jestli komise skutečně zcela ignorovala všechna vysvětlení studenta při obhajobě

[...]

Zajímalo by mě, jestli si didaktici alespoň odnesli nějaké poučení, že by měli více tlačit na kvalitu prací nebo si jen řekli, že Grim zbytečně otravuje...“

 

doc. Zdeněk Řehák (Ústav botaniky a zoologie, PřF, Masarykova univerzita, Brno)

„mě překvapila nejen slabá úroveň závěrečných prací (BP, DP) na PdF MU, ale i sotva středoškolská úroveň znalostí studentů (neumějí studovat, ale umějí si stěžovat)

[...]

Moje zkušenosti jsou obdobné. Není důležitý obsah práce, ale jeho forma.

[...]

Vedoucí i oponenti DP na biologii PedF jsou ve většině případů domácí. Práce jsou na jedno brdo, i kdybych zavřel obě oči, mají spíše charakter seminárních prací! Navíc produkty některých učitelů PedF jsou uvedeny v kurikulárních dokumentech těchto učitelů a jsou vykazovány v RIV, i když se např. jedná o abstrakty ze studentských konferencí nebo pracovní listy, které jsem já dříve označoval jako přípravy učitele na vyučování, aniž by mě vůbec napadlo je vykazovat jako moji tvůrčí aktivitu.

[...] 

U žádného z posledních děkanů jsem ve WoS nenašel za posledních 15 let jedinou IF publikaci.

[...]

Podobně jako na jiných PedF jsou přírodovědné obory perzekuovány oproti pedagogickým oborům, zejména, co se týká tvůrčí činnosti.

[...]

Kdybych působil odjakživa na PedF a nepůsobil souběžně na PřF, třeba bych si zvyknul (ale pochybuji)! Zkušení učitelé jedou často podle učebnic a skript ze 70.-80. let minulého století. Nikdo a nic je nenutí k tomu, aby výuku zásadně změnili, hlavně že projdou kosmeticky upravené žádosti o nové akreditace.

[...]

Připadá mi, že pojmy jako evoluce jsou na PedF sveřepě odmítány. Já jsem evoluční přístup namísto deskripce objektů a jevů ve výuce prosazoval už před lety, za což jsem byl svými kolegy kritizován, proč to učím, když oni to učit nikdy nebudou. Jim stačí, že již přežitý "Aristotelův" ekologický přístup dělení obratlovců na lesní, luční/polní a mokřadní je didakticky pro studenty přírodopisu na PdF lépe stravitelný. Že by měl i učitel na ZŠ sledovat vývoj v oboru, který vyučuje, považují za zbytečně je zatěžující a zbytečné

[...]

to, co jsem v 80. letech učil v biologii na gymnáziu na malém městě, by mi stačilo pro výuku přírodopisu na PedF. Myslím si, že jsem  toho na gymnáziu před 30 lety učil víc, než mají v učebních plánech učitelé přírodopisu na PedF.“

 

prof. Miroslav Šálek (katedra ekologie, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity, Praha)

„Oponování diplomových prací je subjektivním počinem. Nemusí být vždy úplně spravedlivé, zvláště, pokud školitel autora podprůměrné práce požádá o oponentský posudek svého kamaráda, zatímco kvalitní práci důsledně ohodnotí skutečně nezávislý a kritický oponent. Jiná je ovšem situace, kdy se řeší, zda diplomová práce trpí natolik závažnými nedostatky, že je neobhajitelná. Nedokáži si ale představit, že by neobhajitelnou prací mohla být ta, jejíž součástí je prvoautorský rukopis magisterského studenta připravený k publikaci ve vědeckém periodiku. Školometsky zde bazírovat na nedodržení tradičně předepsané struktury považuji za nedůstojné na úrovni vědecky erudovaného univerzitního pracoviště, pokud přiložený rukopis jednoznačně dokazuje požadované schopnosti studenta vypracovat a náležitě (či dokonce nadstandardně) splnit diplomový úkol. Nepředpokládá se totiž obvykle, že by magisterský student dokázal připravit takový rukopis a většina institucí proto s takovou variantou diplomové práce ve svých předpisech ani nepočítá. To ovšem neznamená, že takové studenty budeme za jejich iniciativu vyhazovat! Vyznívá z toho jistá beznaděj – jde tedy při obhajobách spíš o ukázku schopnosti plnit formální náležitosti nebo prezentovat reálně odvedenou práci? S případem, že by iniciativní student postavil svou diplomku na prvoautorském rukopisu vědecké práce a nakonec ji neobhájil, jsem se ještě nesetkal.“

 

doc. Radim Šumbera (katedra zoologie PřF JČU, Č. Budějovice)

„na katedře se nám od letoška taky začaly objevovat didaktické práce a dost máme problém, jak se k tomu postavit. Nejsem si jist, zda je to problém didaktiků obecně, nebo jen českých didaktiků. Každopádně, ta diplomka tvého študáka by u nás asi/určitě prošla, ale kecy by na to byly dosti podobné, tj., že vlastně není zjevné, co je prací studenta a co týmu; co na tom študent udělal by se řešilo při obhajobě, ale prošlo by to a troufám si odhadnout, že i s dobrým hodnocením.“

 

Mgr. Filip Tvrdý (katedra filozofie, FF UP, Olomouc)

„díky za rozhovor, i když mě trochu vyděsil. Zdá se, že Tvé články "Děs a bída UP" jsou stejně aktuální jako před deseti lety, což je na pováženou. Tvé připomínky ke kvalitě obhajob a státnic podle mě nejsou chybou studentů, ale vyučujících, kteří se nedokážou rozhodnout, kdo a za co si zaslouží vysokoškolský titul. Snižující kvalita studentů je opravdu způsobena demokratizací školství. Už jsme si zvykl, že bakalářská státnice dnes má zhruba stejnou obtížnost jako maturitní zkouška před dvaceti roky. Přizpůsobil jsme tomu i výuku a navíc jsem zjistil, že mohu tutéž přednášku pronést pro doktorandy, bakalářské prváky a na Dětské univerzitě pro děti 9-12 let - rozdíly jsou marginální.“

 

Mgr. Z. Vermouzek (ředitel České společnosti ornitologické; inicioval vznik kurzu, kde T. G. učí pravidla psaní a prezentování)

„TO SI DĚLÁŠ SRANDU?? Že jde úroveň vysokého školství do kopru, to vím, ale toto přesahuje veškeré meze. Nemám slov.

[...]

Je absolutně nepřijatelné, aby byl student perzekvován za to, že vyčuhuje z průměru (pozitivně). Zvlášť zásadní je to u studentů pedagogických oborů, protože právě ti by se měli naučit rozeznávat a umožňovat (když už současný školský systém neumožňuje podporovat) individuální aktivitu a zájmy žáků/studentů jdoucí nad běžný rámec osnov. Přesný opak, tedy ubíjení a trestání jakékoli nadstandardní aktivity, je bohužel běžnou součástí standardního vzdělávacího procesu jak v základním tak ve středním školství a evidentně tomu do budoucna nemůže být jinak, když vysokým školstvím mají šanci projít jen průměrní a podprůměrní.“  

[...]

[reakce na vyjádření vědecké rady a děkana k mojí stížnosti]

„Odpověď je tedy ve stylu "já nic nemůžu dělat, já jsem jen děkan".“